zvládání stresu ve dvou

Jak se lépe vyrovnat s náročnými životními situacemi

Respekt a laskavost k sobě i druhým je něco, co náš svět potřebuje ve zvýšených dávkách. A to nejen v souvislosti s událostmi posledních dnů. Proto jsme níže sepsali pár praktických tipů, jak lépe zvládat náročné životní situace, které nás často stojí pozornost, energii a někdy také slzy. 

Ať chceme nebo ne, občas se nám do života v různých rovinách vplíží stres, strach nebo i úzkost… Je proto dobré naučit se s tím pracovat, aby nás podobné emoce „nepřeválcovaly“ a my mohli i přesto zůstat sami sebou a být nadále oporou pro sebe i své blízké. Ve vší laskavosti, odvaze, respektu a lásce.

Jak lidské tělo reaguje na stres?

Když se dostaneme do vyhrocené situace, v těle se spustí řada procesů, které ovlivňují nejen naši psychiku, ale i naše fyzické zdraví. Zjednodušeně řečeno náš mozek v reakci na situaci vyšle rozkaz okolním buňkám a tělo začne produkovat „stresové hormony“ – především kortizol a adrenalin, které mají za úkol se s celou situací vypořádat. Začnou proto našemu tělu dávat rozkazy typu „bojuj nebo uteč“. 

Když je pak stres opravdu silný a dlouhodobý, může to mít na zdraví opravdu výrazné dopady. V praxi můžeme trpět bolestmi hlavy, míváme problémy se spánkem, zrychlí se nám srdeční tep, cítíme napětí ve svalech nebo nás pobolívá žaludek… Každý z nás je unikátní, a proto i příznaky a reakce na stresové situace se člověk od člověka liší. 

Tipy, jak lépe zvládat náročné situace

Víme, že někdy je opravdu těžké dát sebe na první místo – zvlášť v případě, kdy se svět staví na hlavu a my srovnáváme (a tím pádem často i bagatelizujeme) naše osobní problémy se vším, co se děje okolo. Abychom však dokázali být silní a zvládli pečovat i o druhé, tak je to prostě potřeba… Níže je proto pár praktických rad, které vám mohou pomoci zvládat těžké životní situace s o něco větší lehkostí. 

Hýbejte se

 Pravidelný pohyb je jedním z nejlepších způsobů, jak uvolnit své tělo i mysl. Člověk na chvíli zaměří svou pozornost jiným směrem a ulehčí hlavě. Není to však jen o tom. Sportem lépe okysličujeme naši nervovou soustavu a tím pádem se i zlepšuje proudění krve mozkem (což ovlivňuje jeho stavbu a zvyšuje dostupnost neurotransmiterů). Po delším cvičení se navíc vylučují látky, jenž většina lidí zná jako endorfiny – hormony štěstí – které kromě toho, že zlepšují náladu, tlumí také bolest. 

Uvolněte svaly

 Jak jsme už zmínili výše, když jsme ve stresu, naše svaly mají tendenci se stahovat a napínat. Je proto dobré pokusit se tělo uvolnit – můžeme zkusit lehké protahování, jako třeba jóga (která pracuje hezky i s dechem), teplá sprcha, horká koupel nebo i masáž. 

Dýchejte

Zastavení a několik hlubokých nádechů dokáže překvapivě rychle pomoci odstranit tlak. Existuje velké množství dechových technik. Jednou z nich je například tzv. krabicové dýchání, což je tisíce let stará jogínská technika, kterou oživily a proslavily především americké speciální jednotky Navy SEALs. Tato dechová technika může zvýšit výkonnost a soustředění a současně umí být i efektivním prostředkem proti stresu.

Jak na to? Technika kombinuje stejně dlouhé nádechy, zádrže dechu a výdechy.

Krok 1: Pomalu a hluboce se nadechujte nosem, dokud vaše plíce nejsou zcela naplněné a vzduch se nedostane do břicha – počítejte do čtyř.

Krok 2: Zadržte dech – opět pomalu počítejte do čtyř.

Krok 3: Vydechněte, v průběhu počítejte do čtyř – vypouštějte vzduch z plic a břicha. 

Krok 4: Zadržte dech – opět pomalu počítejte do čtyř. Celý postup potom opakujte podle potřeby.

Nastavte si denní rituály

 Rutina dokáže mít ve zdravém pojetí opravdu významný vliv na naši psychickou pohodu. Ač je to možná překvapivé, tak to, že některé věci mají svůj konkrétní čas i místo, nám mohou pomoci stres eliminovat. Děláme si tak v životě kotvy, na které se můžeme spolehnout a od nichž se můžeme snadněji „odrazit“ – ať už je to ranní procházka se psem, meditace nebo dobrá snídaně. Je také dobré sepsat si konkrétní body, které chceme ten den stihnout a pomalu si je odškrtávat. Díky tomu se nám v těle vyplavuje dopamin, tzv. hormon odměny.